Expedice

 

O životě v Peru a Thajsku (navíc s pochroumaným, zachráněným psem) se dočtete v jiné sekci, resp. především na www.vzdyjecesta.cz

Když můj milovaný parťák odešel do psího nebe, vyrazil jsem za Polární kruh, cestou tam projel pět zemí a vše završil pro mě tolik typicky – zcela netradičně, bláznivě, rekordně – kuriózním návratem – za jeden den, noc a den jsem neplánovaně urazil 4000 km, navíc ve 20 let starém autě.
Nicméně jde o delší příběh a především se (i) o tom dočtete v chystané knize „Chlap bídná Nádoba hříšná“ (i během stejnojmenného představení, na které zde také odkazuji), tak bych vás o to nerad ochudil.

Po vydání knihy jsem vyrazil po naší vlasti na Roadshow 2018 – „Cesta napříč stoletou republikou“
Několik měsíců, víkend co víkend, jsme trávili na náměstích po celé zemi, s naším promítacím stanem pro 30 osob. Vždy ve spolupráci s daným městem, se kterým jsme i pokaždé vybrali neziskovou organizaci coby příjemce 100% výtěžku ze vstupného, po celé tři dny. Celkem jsem s mou novou (tehdy „jen“ dvoučlennou) smečkou a kolegy navštívil 34 míst, přičemž psí banda se rozrostla o dalšího zachráněného člena, čímž se ale ještě nejednalo o finální číslo 🙂

Na začátku léta 2019 jsem i s mou již čtyřčlennou smečkou měl vyrazit na expedici s názvem „1 blázen, 4 psi, 24 zemí, 48 dnů“, ale vážné zdravotní problémy a operace jednoho z mých psích parťáků + další velmi závažné komplikace mé plány zcela změnily. Protože ale jak říká jeden „moudrý“ muž – Vždy je cesta, snažil jsem se nejen opět najít řešení, ale tradičně i z nevýhody udělat výhodu. Takže namísto expedice „24 zemí“ jsme měli podniknout miniexpedici po „14 krajích“ naší krásné vlasti. Mnozí cestují po všech koutech světa, natáčí o tom reportáže, píší knihy, promítají… Ale jen málokdo cestuje a ukazuje krásy naší domoviny, přičemž jí i velmi málo známe, což samozřejmě platí i o mě. Uvědomil jsem si to zejména loni, kdy jsme s promítáními a autogramiádami objížděli republiku.
Nakonec se nám ale přece jen podařilo vypadnout za hranice, projeli jsme pár zemí, pořídili fotky a videa od moře, kaktusů či v Dolomitech a nakonec zakotvili na velmi překvapivém místě – o tom se ale opět více rozepíšu v chystané knize (navíc v době, kdy píšu tento text – v červenci 2019, tak na té cestě ještě jsme) 🙂

V roce 2020 budeme opět pracovně jezdit po ČR, takže na výše uvedený plán přece jen dojde (i proto jsem od něj letos nakonec upustil) a vznikne i zábavně-poučné vysílání, více v sekci „Videopořady“.

O rok později, tedy 2021, vyrazíme na „pořádnou expedici“ –  do Mongolska, mezi kočovné pastevce a také po stopách Buddhismu v této původně druhé největší buddhistické zemi, než komunisti vše doslova zničili.
Již z cesty, ale především během pobytu budeme vysílat, viz. sekce „Videopořady“

Afrika, Island, Zéland, Austrálie…, to všechno jsou mé velké sny, ale s ohledem na mou smečku (nebezpečná zvířata, karanténa atd.) některé tyto plány holt asi nenaplním – nemohu mít vše…
Sice je pravdou, že všechno jde, když se chce a jak jsme ukázali s Tekýskem, dá se s pesanem dostat opravdu v podstatě kamkoli, ale je velký rozdíl, když to je nutnost nebo jen zábava – pak nechci zbytečně příliš riskovat ani nesmyslně rvát přes závit něco někam, kde a jak to být spíše nemá… Uvidíme, jiných plánů mám každopádně dost 🙂

Rozhodně chci alespoň pár měsíců pobývat v Tibetu a Bhútánu. Ovšem první je pod nadvládou okupační, totalitní Číny a druhá země vědoma si své výjimečnosti, si velmi dobře střeží, aby ji nezaplavovali cizinci, západní styl života atd.
Dobře dělají! Nicméně i tak věřím a doufám, že se mi dříve či později podaří nalézt řešení, kterým si nejenže splním svůj sen, ale současně i jim tím budu prospěšný. Nějaké nápady a plány už v hlavě mám…

Moc rád bych se vydal po vlastní ose do milovaného Thajska (abych nemusel mou smečku nakládat do letadla), ale stejně jako v případě vysněné expedice kolem světa začínají být čím dál větší otazníky nad průjezdem některých zemí a oblastí, s ohledem na potencionální válečné či jiné konflikty.

Stejně jako v mnoha jiných případech, se stejně potvrdí ono „Chceš-li pobavit Bohy, svěř jim své plány“.
A koneckonců však i proto tady o tom všem píši – třeba někdo z vás ty mé plány doplní, podpoří, změní… 🙂